Dušičky

29. října 2017 v 18:26 | Ter |  ~Něco jako téma~
Pomalu ale jistě se blíží dušičky. Tento rok mají připadat na čtvrtek 2. listopadu. Když jsem si o tomhle svátku hledala trochu víc, našla jsem, že svíčka, která se má dát na hrob symbolizuje víru ve věčný život. Což mě osobně přijde moc pěkné. Vlastně už jenom to, že si vzpomeneme a zajdeme na hřbitov není na škodu. I když já tenhle svátek moc ráda nemám, protože je většinou spojený s návštěvou hřbitova.


Dlouho jsem se hřbitovu vyhýbala a nechtěla tam chodit. A když už jsem tam šla, tak jenom rychle na otočku a honem honem pryč. Ono, když tam máte pohřebenou kamarádku z dětství, tak vás to zrovna moc neláká. Navíc jsem nikdy neměla ráda ty pohled členů z rodiny na mě, když jsme šli zrovna kolem jejího hrobu.

Dneska (i když nejsou dušičky) po dlouhé době jsem se rozhodla, že na ten hřbitov teda s mamkou a babičkou zajdu. I ten obří vítr mě neodradil. Došly jsme na místo a začaly procházet hřbitovem. Až jsme došly k tomu místu, které tak nemám ráda. Najednou jsem viděla plno plyšáčků, keramických srdíček, svíček a pak její fotku na náhrobku, kde bylo napsané krom dat: ,,Spi sladce, holčičko naše". Mamka mluvila něco v tom smyslu, že už to bude šest let a jak to letí. V ten moment jsem jí už ale dávno nevnímala a neudržela se. Prostě jsem začala brečet. Znáte takový ten pocit, když hrozně moc nechcete brečet? Nechcete vypadat jako slaboch, snažíte se všelijak to udržet, ale pak to najednou už nejde a vy se rozbrečíte jako malá holka? Tak přesně to se mi dneska stalo. A bylo mi srdečně jedno, že kolem byli lidi a civěli na mě. V ten moment jsem fakt byla ráda, že tam mám mamku a můžu se jí vybrečet na rameno.

Pro někoho jsou dušičky jedním ze dnů, kdy si zavzpomínají na své blízké ale pro mě je to dosud den, který raději strávím doma a když už tak si tu svíčku zapálím v obýváku. Třeba jednou přijde den, kdy mi nebude vadit na ten hřbitov dojít, zavzpomínat si a zapálit svíčku. Ale bohužel pořád jsem v té fázi, kdy mě většinou ten optimismus opustí.

Co vy a dušičky? Zavzpomínáte si rádi, nebo to nějak neřešíte?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hrachajdice hrachajdice | Web | 29. října 2017 v 18:34 | Reagovat

Miluju je, každej rok na ně jezdíme s rodinou , zrovna dnes jsme byli . A hřbitovy - jsem na ně ulítlá od dětství a to ani nemusí bejt Dušičky :)

2 sugr sugr | E-mail | Web | 29. října 2017 v 18:38 | Reagovat

Dušičky jsou pro mě nejsmutnější svátek v roce, na hrob chodím tatínkovi a mému bývalému známému, který odešel v poměrně mladém věku.
Jsou však lidé,kteří nejen na hroby nechodí, ale dokonce žádné ani nemají.
Ti Dušičky nedrží, znám takových kolem sebe docela dost. Divná doba. (?!)

3 Ellie Ellie | Web | 29. října 2017 v 20:14 | Reagovat

U nás Dušičky dodržujeme, návštěvy hřbitova mi naštěstí nijak nevadí. :)

4 trypanozzoma trypanozzoma | Web | 30. října 2017 v 7:06 | Reagovat

Vždycky se mi líbí všechna ta světýlka jak září ve tmě.
Občas mi přijde smutné, že většina lidí chodí vzpomínat jen na dušičky a někdy ani to ne.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama