Jsem jenom člověk

Neděle v 21:14 | Ter |  ~Můj kousek pravdy~
Občas mlčím, ale chci toho tolik povědět. Pak si ale uvědomím, že je to zbytečné. Jsou to jenom slova, která stejně nedokáží vyjádřit všechno. A tak jenom sedím a utápím se v smutku. Přemýšlím a přemýšlím. Stéká mi po tváři slza a přeji si, abys byl tady. Vedle mě, přímo teď. Obejmul mě, na nic se neptal a jenom tak se mnou seděl. Tohle by mi stačilo úplně nejvíc.

Místo toho se utápím ve svých pesimistických myšlenkách. Snažím se je zahnat tím vším, co mám ráda, ale už mi to nepřináší takovou radost. Občas to na mě všechno takhle dopadne, ale jsem přece jenom člověk. A navíc člověk, který se nevzdává. Jenomže v těchto chvílích je těžké vidět naději, musím "jenom" věřit, že tam někde je.

Tak tu dál sedím a mlčím. Smutná a zklamaná. Říkám si, že nejlepší bude jít spát, na všechno se vybodnout a začít už s tím další den něco dělat. Protože kdo jiný by Vám měl pomáhat z Vašich problémů, než hlavně vy?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama